Masarykova věž samostatnosti bude v sobotu 21. dubna OTEVŘENA

 U příležitosti turistického pochodu „O Žižkův štít“ bude věž veřejnosti zpřístupněna už od 6.00 do 18.30 hodin.

Návštěvníci budou moci v prostorách Masarykovy věže samostatnosti zhlédnout prezentaci k chystané dostavbě věže – tři rollupové bannery a model stavby zhotovený Střední průmyslovou školou kamenickou a sochařskou v Hořicích.

Masarykova věž samostatnosti
Masarykova věž samostatnosti

PIMPRLATA: tvorba vlastní papírové loutky

Z organizačních důvodů prosíme školní skupiny, které si chtějí na výstavě vytvořit vlastní loutky, aby si návštěvu galerie domluvily předem na telefonním čísle 778 489 781 (Jana Cermanová) nebo na čísle pevné linky galerie 493 622 961.

Děkujme za pochopení a těšíme se na vás!
Pracovníci Galerie plastik

Galerie: Sezónu zahajují PIMPRLATA

Mladí výtvarníci ze ZUŠ v Hořicích pod vedením Blanky Bihelerové připravili pro výstavní sál Galerie plastik prezentaci děl inspirovaných světem loutkového divadla. Historii i současnost loutkářského oboru poznávali žáci v loňském roce během exkurzí do hradeckého Divadla Drak a Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Výtvarné řešení loutkových divadel představuje v kontextu dějin české výtvarné kultury pozapomenutou, nicméně nesmírně zajímavou a jistě i překvapivou oblast. Zvláště na konci 19. a v první polovině 20. století se loutky a jejich příslušenství staly mezi českými umělci nesmírně oblíbeným výtvarným tématem. V návaznosti vysokou výtvarnou úrovní české loutkové divadlo přímo kultivovalo estetické cítění dětí i širší veřejnosti. Umělecký aspekt moderního českého loutkářství, rozvíjející bohatou tradici barokního sochařství, se nepochybně odrazil také ve všeobecném uznání oboru jako významného kulturního a společenského fenoménu a jeho zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.

Tvorbě divadelních scén a návrhům loutek se v dějinách oboru věnovali nejen nadaní amatéři, ale rovněž respektovaní čeští výtvarníci. Již ve 30. letech 19. století se stala tvorba rodinného loutkového divadla předmětem nadšeného zájmu slavné umělecké rodiny Mánesových. Josef Mánes (1820-1871), ještě jako student pražské Akademie výtvarných umění, nejen navrhoval loutky a scénu, ale také pomáhal při technické konstrukci divadla. Na konečné podobě díla spolupracoval také otec-malíř Antonín a sestra Amálie, která navrhla a ušila kostýmy. Tím ovšem plejáda slavných tvůrců divadélka nekončí, protože loutky podle Josefovy předlohy vyřezal mladý truhlářský tovaryš Václav Levý (1820-1870). Sochař, který později modeloval kultovní sousoší Adama a Evy (ve foyeru Galerie plastik je instalována realizace sochy v mramoru), svým výjimečným talentem zosobňuje obrození českého sochařství 19. století. Divadlo rodiny Mánesovy bylo zprvu určeno pouze pro rodinnou produkci. Později byla představení sehrávána i pro děti z širšího okolí a dobrovolné vstupné bylo věnováno na charitativní účely.

Mezi nadšené tvůrce loutkových divadel patřil na počátku 20. století i sochař Ladislav Šaloun (1870-1946). Právě sochaři, pro své plastické cítění a skulptivní schopnosti, byli často angažováni jako autoři návrhů a provedení dřevěných částí loutek. Šaloun, zcela v duchu soudobých trendů, také ve volné tvorbě s oblibou modeloval díla na pohádkové motivy (Krakonoš (1902), Čert a Káča (1917) ve stálé expozici Galerie plastik). V období rozvoje českého moderního loutkářství patřil právě Šaloun do skupiny výtvarníků, kteří v oboru prosazovali umělecké aspekty. Šalounovy návrhy marionet a kostýmů nezapřou svého tvůrce. V řadě případů jsou totožné inspirační zdroje a shodné výtvarné zpracování loutek a sochařských děl zcela zřejmé. Bílý Mág z pohádky o Jaromilovi je zjevným bratrem Rabína z nárožního sousoší na Novoměstské radnici v Praze a loutka Mistra Jana Husa působí jako miniaturní replika ústřední postavy pražského pomníku.

V období První republiky popularita loutkového divadla ještě zesílila. Navrhování a vyřezávání loutek si oblíbil i sochař Ladislav Jan Kofránek (1880-1954), žák J. V. Myslbeka, jehož lyricky cítěné portréty Snění (1904) a Z divadla (1903) náleží k nejkrásnějším sochám

české secese a evergreenům hořické galerie. Kofránkův soubor návrhů loutkových hlav, dnes uložený ve sbírce Národního muzea, ve své době překvapil moderním zpracováním. Sochař na realizaci loutek spolupracoval s dalším z nestorů českého umění, malířem a grafikem Karlem Svolinským (1896-1986). Hořický sochař František Duchač-Vyskočil (1886-1927) vdechl život pozoruhodným marionetám v podobě historických osobností Cyrila, Metoděje či knížete Rastislava. Také podle jeho návrhů vyráběla firma Modrý a Žanda ve dvacátých letech úspěšné loutky. Z umělců, s jejichž díly se mohou návštěvníci setkat ve stálé expozici galerie se do oblasti loutkového designu výrazně zapsal také krajinář Alois Kalvoda (1875-1934), který působil jako respektovaný tvůrce divadelních scén a dekorací. Výčet slavných umělců, jež svůj talent otiskli do podoby loutkových divadel, může pokračovat osobou Adolfa Kašpara (1877-1934), Oty Bubeníčka (1871-1962), Josefa Váchala (1884-1969), Jaroslava Horejce (1886-1983), Ladislava Sutnara (1897-1986) a dalších.

Stručný exkurz do historie výtvarného řešení loutkových divadel napovídá, že hořičtí výtvarníci si v „Pimprlatech“ zvolili jen zdánlivě rozverný a hravý námět, který nepochybně skrývá hlubší a závažnější obsahy. Mladí umělci se loutkářské výzvy chopili s výbušnou energií mladých talentů a vytvořili rozmanitá rodinná divadélka, dioramata, návrhy papírových i plastických loutek, loutkové scény a další obdivuhodné práce.

Přijďte se v dubnu podívat do Galerie plastik.

PIMPRLATA

Galerie plastik Vás srdečně zve na slavnostní zahájení výstavy výtvarného oboru ZUŠ v Hořicích, které se uskuteční ve čtvrtek 5. dubna od 16 hodin. Mladí výtvarníci pod vedením Blanky Bihelerové připravili pro výstavní sál Galerie plastik prezentaci děl inspirovaných světem loutkového divadla. Historii i současnost loutkářského oboru poznávali v loňském roce během exkurzí do hradeckého Divadla Drak a Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Hořičtí výtvarníci se loutkářské výzvy chopili s výbušnou energií mladých talentů a vytvořili rozmanitá rodinná divadélka, dioramata, papírové loutky, marionety, loutkové scény a další obdivuhodné práce. Kreativní dílna ve foyeru galerie nabízí návštěvníkům možnost vytvořit si vlastní divadelní scénu s loutkami. Srdečně zveme rodiny s dětmi i školní skupiny!
Výstava potrvá do 22. dubna.

Plákát k výstavě PIMPRLATA
Plákát k výstavě PIMPRLATA

Výstavní plán Galerie plastik 2018

6. 4. – 22. 4. 2018

Loutkové divadlo

Výstava prací žáků výtvarného odboru Základní umělecké školy v Hořicích pod vedením Blanky Bihelerové. Slavnostní zahájení proběhne ve čtvrtek 5. dubna.

29. 4. – 27. 5. 2018

Jan Gemrot (1983) – obrazy

Virtuozní vypravěč silných příběhů na poli současné hyperrealistcké malby. Jan Gemrot absolvoval ateliér klasické malby Zdeňka Berana na AVU v Praze.
jangemrot.com

Matouš Háša (1992) – sochy

Absolvent SPŠKS v Hořicích a student ateliéru figurálního sochařství a medaile Vojtěcha Míči na AVU v Praze, stážista Middlesex University London. Slavnostní zahájení výstavy proběhne v sobotu 28. dubna.
matoushasa.com

Hudba: DJ WICH

2. 6. – 17. 6. 2018

Mezinárodní festival krásných umění Hořice 2018 / Ukrajina

Slavností program k MFKU 2018 se uskuteční v sobotu 9. 6. 2018 v rámci hořických oslav 100. výročí vzniku Československa.
Záštitu nad festivalem převzal velvyslanec Ukrajiny v České republice pan Yevhen Perebyjnis.

galeriejakubska.com
farfora.com
englichova.cz
vilemveverka.cz
Velvyslanectví Ukrajiny v Praze

Plakát k festivalu
Plakát k festivalu

24. 6. – 31. 8. 2018

Jaroslav Krepčík (1880 – 1959): sochař, malíř, grafik a restaurátor

Všestranný žák J. V. Myslbeka, přítel Ladislava Kofránka a Jana Štursy z hořické sochařské školy. Výstava připravovaná ve spolupráci s NG v Praze. Slavnostní zahájení výstavy proběhne v sobotu 23. června.

3. 9. – 30. 9. 2018

Martina Hozová – sochy

Absolventka ateliéru figurálního sochařství Karla Nepraše a ateliéru restaurování sochařských děl P. Siegla na AVU v Praze. Na SPŠKS v Hořicích vyučuje obor restaurování kamene a odborné a figurální sochařství. Ve volné tvorbě prostřednictvím tradičních sochařských prostředků v kombinaci s technicistními prvky trefně a vtipně komentuje aktuální stavy v současné společnosti. Slavnostní zahájení výstavy proběhne ve čtvrtek 6. září.

martinahozova.cz

7. 10. – 2. 11. 2018

Martin Matoušek (1976) obrazy

Hořický rodák, malíř, jenž byl v rámci projektu nadace Eleutheria na podporu vybrán mezi 12 umělců, jejichž díla reprezentují aktuální tendence v současném českém umění, se po více než deseti letech vrací do hořických výstavních prostor, aby zde představil své barevné cítění krajiny. Slavnostní zahájení výstavy proběhne v sobotu 6. října.

matousekmartin.com

Matouš Háša, Kající se, 2016, hlína

Jan Gemrot, Přání, 2017, olej na plátně

Jaroslav Krepčík, Děvčátko v čepci, 1908, kararský mramor 1910/11

Martina Hozová, Cable Generation, 1916, keramika, instalační materiál

Martin Matoušek, C. XV., 2017, syntetická barva, lněná fermež, mahagonová deska

Přednáška Leo Pavláta – Izrael mezi národy

Vážení a milí přátelé,

srdečně zveme na přednášku Leo Pavláta, ředitele Židovského muzea v Praze, „Izrael mezi národy“ ve středu 6. prosince 2017 od 17,30 hodin v přednáškové místnosti knihovny v Hořicích.

Téma přednášky je velmi široké a přednáška bude spojena s následnou besedou.
Prosíme pozvěte touto cestou i své přátele a známé.
Hezké dny a těšíme se na viděnou.
Eliška Zapletalová a Oldřiška Tomíčková

Leo Pavlát
Leo Pavlát