Mezinárodní festival krásných umění Hořice 2014

 

plakatprogram

Yasuyo Nishida a Vladimír Groh, kteří představí svou keramiku v rámci Mezinárodního festivalu krásných umění v Hořicích.

Odkazy na některé z účastníků festivalu:
www.kanakotogawa.com
studioporcelain.cz
www.jitkahosprova.com
http://homepage2.nifty.com/potter-j/

Kociánova Šárka sklízí v Krakově velký obdiv

Více než dvě stovky uměleckých děl českého symbolismu a některá z nich vůbec poprvé představuje od 7. května do 7. září polským divákům výstava Vládcové snů v Mezinárodním centru kultury v Krakově. Jedinečný projekt, zahrnující obrazy, sochy, kresby, grafiky, ale také knihy z let 1880 – 1914, vznikl ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae a Muzeem umění Olomouc, které jej v rozšířené variantě a pod názvem Tajemné dálky uvede v listopadu tohoto roku.

Výstava Vládcové snů, nad níž převzal záštitu ministr kultury Daniel Herman, představuje podle kurátorky Anežky Šimkové z Muzea umění Olomouc specifickou část výtvarné scény v českých zemích mezi lety 1880 a 1914 ovlivněnou symbolismem, uměleckým směrem, který hlubokým zájmem o sen a fantazii zásadně ovlivnil umění celého 20. století. „Datace výstavy je pomyslně rámována otevřením budovy Národního divadla v Praze a začátkem první světové války,“ vysvětlila Šimková.

Obrazy, plastiky, kresby, grafiky, knihy a časopisy vystavené v Mezinárodním centru kultury v Krakově pocházejí z veřejných a soukromých sbírek v České republice a z jedné soukromé sbírky v Norsku. Exponáty podle Šimkové poukazují na výraznou linii umění českého symbolismu a jeho forem. „Výstava, jejíž koncepci připravil pražský historik umění Otto M. Urbana, poprvé uvádí český symbolismus jako samostatný fenomén. Doposud byl totiž prezentovaný jen jako kapitola v rámci širších projektů o umění na přelomu 19. a 20. století,“ vyzdvihla význam projektu kurátorka, která zajistila často komplikované zápůjčky desítek uměleckých děl.

Krakovští diváci vedle sebe uvidí kolem 220 exponátů jak věhlasných a uznávaných autorů, jako jsou Alfons Mucha, Max Švabinský, František Bílek, Josef Váchal nebo Jan Zrzavý, tak práce autorů méně známých i dosud nevystavených. „Společným jmenovatelem všech exponátů je využití symbolu, náznaku, sugesce pro poznávání podstaty skutečnosti,“ dodala kurátorka s tím, že k výstavě, která potrvá do 7. září, vydává Mezinárodní centrum kultury samostatnou polsko-anglickou publikaci.

Za českým symbolismem však není nutné cestovat do Krakova, protože Muzeum umění Olomouc bude výstavní projekt v rozšířené podobě a pod názvem Tajemné dálky reprízovat od 6. listopadu do konce února příštího roku. „Naši výstavu, pro kterou jsme vyhradili největší výstavní sál, obohatíme o další významná díla ze státních institucí, například z Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Památníku národního písemnictví,“ naznačila Šimková. Stejně jako polskou premiéru také olomouckou výstavu doplní výpravná publikace. Vydává ji nakladatelství Arbor vitae v české a anglické mutaci a poskytne čtenářům širší obraz českého symbolismu, nejen ve výtvarném umění, ale i literatuře a divadle.

Obsah výstavy naznačuje tématické rozdělení výstavy do šesti oddílů pod symbolickými názvy Vládcové snů, Ztracený ráj, Světlo a stín, Chiméry soumraku, Hovory se smrtí a Et in Arcadia ego. Právě v poslední části výstavy věnované ideálům a různým podobám lásky vévodí prostoru alabastrová socha Šárky Quido Kociána z roku 1897, zapůjčená ze sbírek Galerie plastik v Hořicích v Podkrkonoší, která je bezvýhradně obdivována všemi návštěvníky výstavy. 

PhDr. Anežka Šimková
kurátorka sbírky užitého umění Olomouc

sarka_m
Obdivovaná Šárka od sochaře Quido Kociána ze sbírek Galerie plastik v Hořicích

Rakouský císařský řád Alžběty

V bohatých sbírkách hořického muzea nalezneme i jeden výjimečný klenot z oblasti faleristiky. Jedná se o Řád Alžběty, který dne 17. září 1898 založil císař František Josef I. (1830–1916) na památku své ženy, císařovny Alžběty zvané Sissi (1837–1898), která tragicky zemřela 10. září 1898 v Ženevě. Tento tzv. dámský řád se do hořických sbírek dostal díky významné hořické rodačce, spisovatelce Věnceslavě Lužické (1835–1920, vl. jménem Anně Srbové).

vl
Věnceslava Lužická na dobové fotografii

Vyznamenání neslo ale jméno sv. Alžběty Durynské (1209–1231), která se stala symbolem křesťanské lásky k bližnímu a péče o chudé, podobně jako její současnice sv. Anežka Česká (1211–1282). Řád byl určen k odměňování žen na poli charity, dobročinnosti a humanity, a to bez ohledu na jejich původ, národnost či náboženské vyznání. Jediný do té doby existující dámský řád, Řád hvězdového kříže, byl totiž svými stanovami diskriminační, za zásluhy na uvedeném poli odměňoval pouze v případě katolických aristokratek.

radsva
Řád Sv. Alžběty 2. třídy

Řád byl rozdělen do několika tříd a Věnceslavě Lužické byl udělen Řád Alžběty 2. třídy. Řád je tvořen stříbrným rovnoramenným křížem s rameny v podobě stylizované lilie se středovým medailonem a větvičkami růží mezi jednotlivými rameny. Ramena kříže jsou tvořena třemi smaltovanými pruhy, červeným, bílým a červeným. Středový medailon je kruhový, stříbrný s bílým smaltovaným středem. Uprostřed je busta korunované sv. Alžběty Durynské s dvojitou svatozáří. Revers kříže je hladký, pouze ve středovém medailonu je písmeno E (jako Elisabeth) ozdobené zlatou růží. Kříž byl nošen na bílé stuze s červenými pruhy při okrajích, která byla složena do tvaru mašle. Nositelky toto vyznamenání nosily na levé straně hrudi.

Literatura: 

Koláčný Ivan, Řády a vyznamenání habsburské monarchie, Praha 2005.
Lobkowicz František, Encyklopedie řádů a vyznamenání, Praha 1995.
Měřička Václav, Orden und Ehrenzeichen der österreichisch-ungarischen Monarchie, Wien-München 1974.

Tomáš Hylmar