Rozhovor s cestovatelem a fotografem Janem Striou

Jan Stria, Mým pohledem
Galerie plastik Hořice, 7. 10. – 29. 10. 2017

Jan Stria
Jan Stria

Fotografické portfolio Jana Strii obsahuje množství snímků, které pořídil během cest do dalekých exotických zemí. Pevné místo v něm však zaujímají rovněž fotografie Podkrkonoší, jež představuje autorovu srdeční lokalitu. Rozličné přírodní krásy regionu pod Zvičinou, v němž Stria vyrůstal, zformovaly jeho cítění krajiny a smysl pro jedinečnost místa. Jan Stria se do rodného kraje trvale vrací také s fotoaparátem, aby „svým pohledem“ zachytil jeho známou i zdánlivě skrytou tvář. Výběr z krajinné tvorby Jana Strii přináší od 7. října hořická Galerie plastik. Během příprav výstavy nám talentovaný autor zodpověděl několik důvěrných otázek týkajících se jeho vztahu k fotografii.

Co pro Vás bylo prvním impulsem pro fotografování a jak vypadaly Vaše první kontakty se světem fotografie?

Mé první kontakty s fotografií se pojí s fotoaparátem na černobílý kinofilm zn. VILIA, který jsme v té době měli doma. Později, zhruba ve věku 7 let, jsem dostal svůj první plastový fotoaparát východoněmecké výroby. Pamatuji si, že mě bavilo zachycovat okamžiky a zajímavosti. Na základní škole jsem navštěvoval kroužek věnovaný fotografii. První zrcadlovku jsem si pořídil až v polovině roku 2010 a vážněji jsem se o fotografování začal zajímat až na konci roku 2012.

————-

Narodil jste se v Hořicích a část života prožil v Lázních Bělohradě. Ovlivnila nějak místa Vašeho dětství Vaše vnímání krajiny a skrze ně i Váš tvůrčí přístup?

Jednou z důležitých věcí ve fotografii je umět se dívat kolem sebe. Krajinu Podkrkonoší charakterizuje rozmanitost: máme tu roviny, doliny, údolí s potůčky a řekami a samozřejmě je odsud blízko do hor. Tím, jak je Podkrkonoší malebné, je dobré být stále ve střehu. Stačí vyjít na jiný kopec a naskytne se úplně odlišný výhled.

————-

Máte v Podkrkonoší nějakou oblíbenou lokalitu, kam se jako fotograf rád vracíte a z jakého důvodu?

Jelikož jsem zde vyrostl, mám k mnoha místům velice osobní vztah a pokaždé se sem rád vracím. Oblíbených míst mám několik. Jedním z nejoblíbenějších je okolí kostelíka na Byšičkách.

————-

Snímky z Vašeho portfolia jsou svědky nesčetných dobrodružných cest. Bylo Vaším koníčkem nejprve cestování nebo fotografování? A jaká je současná realita: cítíte se spíše jako fotograf krajinář nebo jako cestovatel s foťákem?

Od malička jsme s rodiči cestovali a k tomu tak nějak automaticky patřilo zachycování okamžiků. Obojí se výborně doplňuje a prostě patří k sobě. Občas se vydávám s kamarády na „fotoexpedice“ a tam je primárním cílem focení.

————-

Pravděpodobně nikdy dříve se nevěnovalo krajinářské fotografii tolik lidí jako dnes. Myslíte si, že je ještě možné přinést do tohoto oboru zcela nový tvůrčí vklad, nebo již vše bylo vyfoceno a vznikají pouze parafráze kvalitních děl? 

Se stále větší dostupností kvalitní techniky a touhou po sdílení se stala fotografie krajiny velmi oblíbená a mnoho lidí se snaží zachytit známé scenerie. Vzniká tak velké množství stejných či velmi podobných fotografií. Stále je ale možné vyfotit známé místo nově, důležité je mít nápad a tvůrčí schopnosti.

————-

Fotíte také zvířata a makro, zkusil jste i portrétní fotografii a snímky architektury. Připadá Vám zvládnutí těchto motivů náročnější než focení krajiny?

Každý žánr má svá specifika a zákony. Např. u portrétní fotografie je důležité nasvícení objektu a scény, kdežto u focení zvěře je to často o rychlosti a pohotovosti. Principy fotografie ale samozřejmě platí napříč žánry.

————-

Aktuálně fotíte jen na digitální fotoaparát nebo Vás někdy zláká film, k němuž se mnozí fotografové vrací?

Momentálně fotím s digitální zrcadlovkou, ale jak jsem již uvedl, vyrůstal jsem s kinofilmem. Autor fotící na kinofilm si musí vše pečlivě rozmyslet, protože je omezen počtem políček filmu a po zmáčknutí spouště nevidí hned výsledek na displeji. Fotografie zachycené na film mají své kouzlo a existuje mnoho softwarových filtrů pro digitální fotografii k imitaci filmového výstupu.

————-

Nacházíte pro svoji tvorbu inspiraci také v jiných uměleckých žánrech než je fotografie?

Mou hlavní inspirací je sama příroda, ať už se jedná o východ slunce na horách při inverzi nebo o oroseného motýla brzy ráno na louce.

————-

Pracujete v IT. Lákalo by Vás být fotografem na plný úvazek?

To by byl splněný sen. Rád bych fotografii věnoval mnohem více času, ale jak se říká „každá mince má dvě strany“. Fotografie je pro mě koníčkem, relaxací a únik od každodenních starostí, stresu a nerad bych aby se to změnilo.

————-

Můžete čtenářům popsat Váš nejintenzivnější zážitek spojený s fotografováním?

To byl asi výlet do francouzských alp, kdy po velmi náročném zhruba čtyřhodinovém výstupu s cca 30kg „plnou polní“ následovala noc ve stanu za divoké bouře a lijáku. Ráno a celý následující den byl ovšem jako z pohádky.

————-

A na konec klasický dotaz: máte nějaký aktuální cestovatelsko-fotografický sen?

Velmi mě láká procestovat Mongolsko a ruský venkov. Určitě se chci vrátit na Nový Zéland, zavítat do Austrálie, Patagonie a Kanady.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

three − one =

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.