Výstava Neklidná figura – exprese v českém sochařství kolem roku 1900

Soubor soch z hořické Galerie plastik bude reprezentovat „město kamenné krásy“ na výstavě Neklidná figura – exprese v českém sochařství kolem roku 1900.

Výstavu „Neklidná figura“ připravuje pro sály v objektu městské knihovny na Mariánském náměstí Galerie hlavního města Prahy. Kurátoři projektu vybrali ze sbírky hořické galerie třináct plastik, které představují výjimečnou kvalitu v kontextu českého sochařství přelomu 19. a 20. století a doplní prestižní výběr z uměleckých sbírek dalších muzeí. Hořické sochy od Ladislava Šalouna, Quida Kociána, Josefa Kalvody, Ladislava Jana Kofránka, Jaroslava Krepčíka a Františka Stránského budou téměř pět měsíců vystaveny také v blízkosti slavných děl velikánů světového sochařství – Augusta Rodina, Emilla Antoina Bourdella nebo Constantina Meuniera.
Díla, která budou zapůjčena ze stálé expozice Galerie plastik, budou nahrazena neméně kvalitními plastikami z depozitáře. Za návštěvu bude bezpochyby stát nejen pražská výstava, ale i obměněná expozice hořické galerie.

Výběr ze souboru plastik, které budou zahrnuty do výstavy „Neklidná figura“

01.svatopluk
1. Ladislav Šaloun, Svatopluk Čech, 1904, bronz
02.melanie
2. Ladislav Šaloun, Messalina, 1912, polychromovaná sádra
03.ofelie
3. Josef Kalvoda, Ofélie, kolem roku 1906, patinovaná sádra
04.sneni
4. Ladislav Jan Kofránek, Snění, 1904, kararský mramor (mimořádně kvalitní kopie Kofránkova modelu z dílny SPŠKS z let 1927/28)
05.dalsisoska
5. Quido Kocián, Vzkříšení, 1906, patinovaná sádra
  •  Neklidná figura — exprese v českém sochařství kolem roku 1900
  • Termín: 4. 5. — 25. 9. 2016
  • Místo konání: Galerie hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 98/1, 110 00 Praha
  • Kurátoři: Petr Wittlich, Sandra Baborovská

Výstava „Neklidná figura“ zprostředkuje dnešnímu divákovi nový pohled na významnou kapitolu české národní kultury, na pozoruhodný rozvoj sochařství na přelomu 19. a 20. století. Ten měl své specifické sociální a kulturní předpoklady, ale výstava se soustřeďuje na jeho vlastní uměleckou problematiku. Ukáže, jak po zahajující periodě let devadesátých, ovládaných ještě příkladem mezinárodního akademismu a jeho ideálních námětů, prošlo české sochařství nárazem moderního naturalismu, aby pak osobitě reflektovalo impresionismus. Zároveň se zde ale projevil symbolismus, živený i mimovýtvarnými ideovými zdroji. Tento typický dvojí kořen moderního sochařství se zvýraznil i ve vrcholném období kolem roku 1910 diferenciací mezi plastikou zhodnocující eminentní zájem o tělesnost příklonem k ideji obnovené antiky a mezi sklony symbolistů excitovat citovost až do poloh moderního expresionismu. Dynamický umělecký vývoj byl zahájen zakladatelským zjevem J. V. Myslbeka a rozvinul se v mladších generacích, v osobnostech F. Bílka, S. Suchardy, J. Mařatky, Q.Kociana, B. Kafky, L. Šalouna, J. Štursy a mnoha dalších umělců. Jejich výtvory, zahrnující jak plastiky, tak pozoruhodné kresby, budou konfrontovány s typickými ukázkami děl světových sochařů, kteří vesměs zasáhli do českého vývoje svými pražskými výstavami (Rodin, Meunier, Bourdelle).Tyto ukázky jako výpůjčky se světových muzeí obohatí profil výstavy pro domácího diváka. Specifická dispozice výstavních sálů umožní i vyznačení vývoje české dekorativní a pomníkové plastiky. Výstava má obnovit zájem českého publika o mimořádně kvalitní část naší kulturní tradice a poukázat na příklady, které mohou být stimulující i pro současnost.

p_1

p_2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

one × five =

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.